Test Honda PCX - Designovka pro mlaďochy

Já osobně na technických datech neulítávám, protože teoreticky to může být super, ale prakticky dost na ... - no prostě jinak! Po stránce designu musím uznat, že se Hondě tenhle skútr vcelku povedl. Má ladné, až trochu snové křivky, předek působí dojmem dospělé motorky a jako celek se PCX tváří velmi elegantně. Pro chlapa s historií jako mám já možná až příliš. Přesto před zraky svých kolegů z práce, kteří se museli přijít podívat, jak mi bude slušet, nedávám nic najevo a ladně mířím za řídítka. Nasazuji si přilbu, oblékám rukavice (to abych toho bílého krasavce neušpinil), při nasedání lehce škobrtnu o středový tunel a jako správný frajer mačkám přední brzdu a současně starter. A nic! S výrazem naprostého idiota opakuji celý postup ještě jednou, akorát s rozdílem, že nyní mačkám zadní brzdu. Motor se potichu rozbíhá, aniž by bylo slyšet klasické chrčení startéru.

Ve jménu vývoje

To je dáno novou koncepcí, která přímo souvisí se systémem 'Stop & Go', což je laicky řečeno vypnutí motoru v momentu, kdy se nic neděje. Je to další snaha japonské Hondy adaptovat technické vychytávky z automobilů do motorek, což jsme mohli už v minulosti sledovat třeba u modelu VFR, kde Honda použila proměnlivé časování ventilů - VTEC. Stop & Go snad není jen rektálním alpinismem do řití ekologů, ale patrně funkčním systémem, který podle výrobce má ušetřit až 0,2 litru na 100 km. Jenomže mě zrovna nějak ujel palec přes tlačítko, kterým jsem jej deaktivoval, takže vyrážím prozatím bez něj.

První dojem vždy hraje obrovskou roli, takže si při premiérovém otočení plynem dávám záležet. Odezva stroje je výtečná. Rozjezd je měkký a přitom i dostatečně svižný. Se 124,4 kg provozní hmotnosti a s mými 65 kilogramy si elektronicky vstřikovaný jednoválec s výkonem 8,33 kw (11,3 k) starosti rozhodně nedělá a nebýt prohozených spínačů blinkrů s klaksonem, možná bych si tu euforii vychutnával o něco déle. Vždycky jsem měl za to, že nějakou lumpárnu s ovládacími prvky můžou vymyslet akorát Italové nebo "Amíci", kteří se tím evidentně baví, ale u Japonce bych takovou zradu rozhodně nečekal.

Drobné mušky na obtíž

Jenomže ač Honda, čistokrevný Japonec to vlastně není. Zemí původu je Thajsko. To samo o sobě žádným problémem není, tedy minimálně do momentu vyzvednutí mé drahé polovičky a snahou pochlubit se, jak mám velký podsedlový prostor, který krom mého foťáku v pohodě polkne i její kabelku. Odpusťte mi to, ale ten kufr prostě nešel zavřít. Nedokážu pochopit, když otevření lze udělat elegantně přes tlačítko vedle spínačky, proč se najednou z obyčejného zavření stává noční můra? Veškerý doposud ušetřený čas jízdou na skútru jsem promrhal snahou zavřít pitomej kufr. A to nemluvím o tom, že samotné otevření je možné pouze při jediné poloze klíčku - v mezipoloze mezi vypnuto a zapnuto. Takže si poznamenávám první puntík.

Ten druhý přichází hned vzápětí během pouhého kilometru a půl a sedmi drkancích spolujezdkyně do mé přilby. V tomto ohledu bývám velmi tolerantní, ale co je moc, to je moc. PCX-ko je opravdu nádherná záležitost, ale dva se z ní v jeden moment radovat zkrátka nemůžou. Je pravda, že spolujezdec má k dispozici vyklápěcí "stupačky", ale tím jeho veškerý komfort končí. Sedlo je hodně malé a vzhledem k ergonomii řidiče, jež zabírá skoro 3/4 sedla, nemá spolujezdec jinou volbu, než neustále narážet do jeho přilby. Jistý podíl na tom bude nese i podvozek, zejména zadní tlumiče, které působí dojmem spíš pružinek z propisky. Kvalitní zadní tlumiče by už patrně neudržely výslednou cenu v hladině víceméně low-costu. Takže pokud plánujete častější jízdu ve dvou nebo se nemůžete pochlubit zrovna muší váhou, budete patrně odkázáni buď na neustálé pohupování nebo na nějaký "tuning".

PCX-ko pro sólisty

Při jízdě v jednom ale musím na obranu Hondy PCX říct, že se mi s ní jezdilo velmi dobře. Maximálka 105 km/h na město i okres bohatě postačuje, ale nejlépe se skútr cítí mezi 80-90 km/h. To je pořád velmi slušná rychlost, kterou je čas od času potřeba trochu zkrotit. Velmi mne překvapil brzdný účinek motoru, kde při zavření plynu mám pocit, jako by mi někdo ještě přibržďoval. Pokud ani to nestačí, přichází na řadu přední kotouč a zadní buben. Každý brzdíme trochu jinak, někdo radši přední, jiný spíš věří zadní brzdě... já osobně brzdím oběma. A brzdil bych tak jako tak. PCX je totiž vybaveno systémem CBS, tedy duálními brzdami. Vzhledem k tomu, že jsem na téma CBS na internetu četl všelijaké názory, nechám výhody/nevýhody na vašem zvážení. Jedno vím ale jistě - PCX fakt brzdí, brzdný účinek se dobře dávkuje a brzdit se dá i hodně, ale opravdu hodně na krev, což je jedna ze zásad přežití v městském provozu.

Když už se pohybujeme po městě, nastává čas zapnout již zmíněný systém 'Stop & Go', abychom si jej vyzkoušeli v praxi. Skútr podle teploty (od 60° C) v rozmezí 3-6 vteřin v době něčinnosti motor vypne. Na přístrojovce bliká kontrolka "Stand by", přičemž pro rozjezd stačí pouze otočit plynem a z křižovatky ladně zmizet. Umožňuje to alternátor startéru, do kterého řídící jednotka vyšle příkaz. Výhody jsou zřejmé: kromě tichých startů, které jsou příjemné, ušetříte ve městě nějaké ty pohonné hmoty a při čekání na zelenou si užijete klidu bez vibrací.

Něco hezké, něco funkční...

Z pohledu řidiče si za řídítky celkově libuji. Krom již zmíněného klaksonu na místě blinkrů nemám k ovládání žádné větší připomínky. Zrcátka jsou dostatečně velká, přístrojovka velmi příjemně nasvícená a dobře čitelná i za ostrého slunce (což velmi často bývá problém). Oproti řídítkům mám ale pocit, že je příliš nízko. Kombinuje klasický analogový tachometr s displejem z tekutých krystalů, který nese informace o stavu paliva, celkové počítadlo a denní počítadlo. Součástí je také ukazatel směrovek, dálkových světel a signalizace Stand By režimu. Škoda jen, že v dešti máte s odezíráním hodnot problémy. Někdo totiž chytře vymyslel, že přístrojovka bude umístěna téměř vodorovně a navíc zlehka prohnutá, takže za silného deště budete v mezidobí vyhánět vodu, abyste viděli, kolik že to vlastně jedete. Trochu slabší je ochrana jezdce před větrem. Vzhledem k nízko položenému předku a absenci plexištítku při vyšší rychlostech trochu fouká, ale na druhou stranu nevznikají žádné nepříjemné turbulence jako u špatně řešených plexi. To sice není žádná výhra, ale je to určitě menší zlo. Trochu nepříjemná je i pozice nohou. Ne, že by nebyly kam umístit (i když středový tunel možnost "ulevit si" poněkud ztěžuje), ale opět spíš vzhledem k větru - lehce na ně fouká.

A když už jsem takhle dole, nemůžu opomenout víčko nádrže. Je umístěno právě ve středovém tunelu a otevírá se stejným tlačítkem jako kufr. Problém je, že po jeho zmačknutí se nic viditelného neděje, pouhými prsty si víčko zase zavřete, takže nakonec se patrně uchýlíte k použití klíčku pro jeho vyklopení jako já. Zde bych si opět dovolil pozdvihnout ukázováček na kvalitu zpracování.

Závěr

Honda PCX je určitě zajímavý skútr, který už našel a ještě určitě najde hodně příznivců. Z pohledu řidiče je to typická Honda, ktera je uživatelsky příjemná, ale má i drobné mouchy, nad kterými se při ceně 57.900 kč dají přivřít oči. I tak je totiž pořád velmi atraktivní a svůj účel rozhodně splní.

Technická data

Rozměry (D/Š/V/sedlo): 1917/738/1094/761 mm
Hmotnost:  128 kg
Objem nádrže: 5,9 l
Max. rychlost: 105 km/h
Motor: čtyřdobý kapalinou chlazený jednoválec SOHC
Zdvihový objem:  124,9 ccm
Výkon: 8,33 kW při 8000 ot./min.
Startér: elektrický 
Převodovka: variátor
Přední odpružení: 31 mm teleskopická vidlice
Zadní odpružení: kyvná vidlice se dvěma tlumiči
Brzdy vpředu: kotoučová (220 mm)
Brzdy vzadu: bubnová (130 mm) 
Cena: 57.900 Kč