Yamaha X-City 250. Elegán na vysoké noze

X-City není typ dělníka, kterého si budou pořizovat messengeři a bude jim jedno, že za půl roku bude skútr jako kopka hnoje. Ne, X-City je fešácký stroj pro fešáky, kteří mají rádi styl a sami mají styl. A samozřejmě mají rádi funkční věci, protože stylových, ovšem jinak totálně nepraktických blbin, které jim manželka tahá domů z všemožných krámků v patrech nákupních center, už mají plné zuby.

Na barvě záleží

My jsme X-City dostali v bledě modré metalíze a vážně mu to v ní ohromně sekne. Jak strašně záleží právě na barevném provedení. Dovedete si tohohle skútra představit v tmavé šedivé, s černým sedlem? Nic moc, co? Ale kombinace hliníku (kola, vidlice, panely uprostřed) a krásného hnědého koženého sedla, to je prostě chic.

A co mě úplně dostalo, to bylo rozkošné modré zabarvení předních světlometů. Nejsou to žádné xenony a svítí úplně stejně jako všechny ostatní přední světlomety, ale vypadají parádně. Když vykonáváte nudnou (ehm…) práci testovacího jezdce a během sezony sedíte na několika desítkách motorek, vítáte pak každou drobnost, každé malé zpestření, kterým se ten který stroj odliší z té záplavy jiných. A u X-City mě prostě bavilo se na něj i jenom dívat. Pro mě tenhle model asi jednou provždy zůstane v paměti jako „bleděmodrý elegán se světle hnědým sedlem a modrými kukadly“.

Náš kousek dostal od dovozce „do peřinky“ ještě pár dárečků z katalogu originálních doplňků, jako byl třeba hliníkový nosič, kufr (trochu drnčel na nerovnostech) nebo jakési plastové rozšíření přední kapotáže. Tyhle matně černé, jen pár centimetrů široké lišty dokáží v dešti pro ochranu pilota před vodou udělat až nečekaně velký kus práce.

Velká kola bodují

No ale na barvy skútry nejezdí, takže: jak se na X-City vlastně jezdí? Základní charakteristiku jste si mohli přečíst už v nadpisu a vidíte to i na obrázcích – je to skútr na velkých kolech. Na opět parádních ráfcích rozdílných průměrů (vpředu 16, vzadu 15 palců) a se zdvojenými loukotěmi jsou obuté chlapácky široké gumice, takže stabilita je příkladná a filtrace nerovností taktéž, a to jsem X-City protáhl nejen naší matičkou stověžatou a tisícidíratou, ale i příměstskými oblastmi - a že se na některých periferiích najdou úseky, kam se bojí i majitelé Hummerů H2… Přední vidlice mají solidní průměr a zadek je odpružen hned dvojicí tlumičů, jež mají navíc nastavitelné předpětí progresivně vinutých pružin. Jejich základní nastavení je celkem sportovní, takže vás občas česká silnice trochu vyškolí v poskakování.

Brzdové kotouče na obou kolech mají dostatečný průměr a oba jsou osazeny dvoupístkovými plovoucími třmeny. Brzdný účinek je slušný, jen páčka přední brzdy na našem kousku byla nepříjemně tvrdá a nepříliš citlivá.

Výkon 250, spotřeba 125

Jako pohonná jednotka slouží „dvěpade vodník“, krmená vstřikováním se solidními 21 koníky a zhruba stejným počtem newtonmetrů, dosahovaných už při 5800 otáčkách. Tenhle motor se 165 kg těžkým skútrem (bez náplní) celkem solidně cvičí a moc si za to nežádá. Je to legrační, jak se v absolutních hodnotách jen málo liší stopětadvacítky od objemově dvojnásobných strojů. Maximálka 130 km/h je jen o málo vyšší než u „osminek“ a spotřeba 3,5 l/100 km jakbysmet. Rozdíl je ovšem v tom, že na rozdíl od stopětadvacítek dokáže tahle dvěpade svištět kilčo dvacet prakticky neustále, i do kopečka, a pružná akcelerace je také někde jinde.

Styl i na budících

U posazu Yamaha zdůrazňuje nízké sedlo, a přestože 790 mm nevypadá jako něco hodného zvláštní pozornosti, tak v praxi se vám se skútrem na místě manipuluje překvapivě dobře. Asi je to sedlo dobře tvarované. Tedy určitě je to sedlo dobře tvarované, pohodlí vás nemine. A dobře se bude mít i spolujezdec, který kromě citlivé péče o pozadí ocení i velké sklopné stupačky. Pilot se za jízdy místo nezáživného okolního provozu může kochat pěknými budíky – teploměr, palivoměr i tachometr mají na pozadí rozkošnou pavučinku. Digitální displej pod budíky ukazuje kromě ujetých kilometrů i čas a teplotu vzduchu. To aby vás na podzim a na jaře při ranní či naopak večerní cestě mezi domovem a zaměstnáním nezaskočilo, že v tom lesíku za městem už je pod nulou a mohlo by to klouzat… My jsme jezdili v opačném extrému a hodnotu 33 *C proklínali z úplně jiných důvodů.

Plexi štítek je účinný, ale jako každý téhle velikosti vás při rychlé jízdě bude trochu přitahovat dopředu (on sám ne, to ty turbulence, co se za ním tvoří) a ani od podsedláku nemůžete vzhledem k velkým kolům čekat zázraky. Je sice dlouhý a relativně prostorný, ale není hluboký, takže integrálu do něj nedostanete. Ale už jsme se zmínili o kufru z originálního příslušenství Yamaha, že? Na drobnosti je potom určena velikánská schránka před koleny pilota.

Neklame tělem

Yamaha X-City 250 v našem testu jen potvrdila, že splňuje přesně to, na co vypadá. Je to moderní pohodlný stylový skútr, s velmi dobrými jízdními (velká kola) i motorickými (vstřikovací vodník) vlastnostmi, díky nimž se neztratí ani při cestování periferie - město, ani při pohybu v ucpaném centru jakékoli metropole.

Verdikt

Motor: 6/10
Podvozek: 6/10
Brzdy: 5/10
Ovladatelnost: 7/10
Město: 8/10
Cestování: 6/10
Sport: 5/10
Spolujezdec: 7/10
Zpracování: 6/10

text: Honzis
foto: Kuba