Proč a kdy měnit motorový olej.

Můžeme si říct rovnou, že předepisování výměnného intervalu podle počtu ujetých kilometrů je jen velmi nepřesnou směrnicí, protože vlivů na znehodnocení oleje v motoru je mnoho a jsou složité a proměnlivé.

Tyto vlivy můžeme rozdělit na dvě skupiny:

   - konstantní
   - proměnlivé

Vlivy konstantní jsou dány konstrukcí motoru, tedy především maximální teplotou mazaných dílů, poměrem výkonu motoru k velikosti olejové náplně, tzv. oběhovým číslem, což je v podstatě číslo, které hovoří o tom, kolikrát nám přečerpá mazací soustava olej za minutu, a je to tedy poměr výkonu olejového čerpadla k náplni oleje v motoru, řešením rozvodů motoru a ještě jinými okolnostmi. Závažný dopad má čistič oleje (filtrace oleje), tj. zda jde o jemnou (papírový nebo plstěný filtr) nebo hrubou filtraci (sítko) nebo zda jen při obtoku nebo při plném průtoku.

Z vlivů proměnlivých je třeba na prvním místě uvést druh provozu skútru a klimatické podmínky. Není moc známo, že motor, který je dlouhodobě zatěžován a pracuje trvale při správné pracovní teplotě, namáhá olej méně než motor s nízkou pracovní teplotou a častými přestávkami. Proto se více znečišťuje olej při jízdě v hustém městském provozu, při převaze jízd na krátké vzdálenosti a zvláště při chladném počasí a v zimě, při přestávkách, u kterých je motor podchlazený.
Druhým extrémem, který zvyšuje únavu oleje, je dlouhodobé zatížení motoru na maximum, jako je jízda po dálnici dlouhodobě na plný plyn a jízda s přetíženým skútrem, která nutí k častému podřazování na nižší převodový stupeň.
A konečně velmi podstatný, ale těžko charakterizovateľný vliv má mechanický stav motoru a příslušenství. Špatný stav elektrického příslušenství a zapalovacích svíček značně zvyšuje znečištění oleje. Velká spotřeba oleje vznikající opotřebením pístních kroužků, taky pronikáním oleje z rozvodu (vodítka ventilů) do spalovacího prostoru, nutí k častému dolévání a z toho plyne představa, že se olej „oživuje“ čerstvým a nemusí se tak často měnit. Tato představa nezvažuje skutečnost, že zbytky spáleného oleje v motoru zůstávají a je jich tím víc, čím častěji je potřebné doplnění oleje.

Z toho můžeme vidět, že při větší spotřebě oleje není důvod k prodlužování výměnné lhůty pouze za předpokladu, že uvažujeme nad brzkou generálkou a přestali jsme o stav motoru dbát.
Vzhledem k těmto složitým podmínkám je třeba považovat výměnné lhůty, doporučené zpravidla výrobcem motoru ve spolupráci s výrobcem oleje, za směrodatné a stanovené ze zřejmých důvodů a s velkou rezervou bezpečnosti.
Ale je důležité vědět, že nadměrné prodlužování výměnných lhůt oleje má malý ekonomický účinek, tím menší, čím je větší spotřeba oleje, tedy jeho dolévání do motoru.
Při stanovení lhůty pro výměnu oleje v praxi by byl potřebný parametr, který by závisel na provozních podmínkách.
Jedním z takových je výměna oleje po spotřebování určitého množství benzínu. To se zdá být velmi účelné a rozhodně lepší, než měnit olej podle ujetých kilometrů, i s ohledem na korekci podle druhu provozu, protože ve většině případů je velmi těžké odhadnout, jaká část provozu proběhla a v jakých podmínkách.

Měrná spotřeba paliva charakterizuje provozní podmínky a je větší v těch podmínkách, které jsou příčinou rychlejšího opotřebení oleje a vyžadují zkrácení výměnného intervalu oleje. Podle této metody by tedy motocykl s ekonomickou spotřebou 6,8 l/100 km spotřeboval při použití oleje XY 544 l benzínu na 8.000 km, kterou doporučuje výrobce jako ekonomickou výměnnou lhůtu oleje. Pokud bude provedena výměna probíhat při spotřebování asi 550 l benzínu, bude tím automaticky provedena korekce na druh provozu, protože při všech podmínkách ukazujících zkrácení lhůty, tedy např. při jízdě na dálnici na maximální rychlost, s přetíženým motocyklem, při jízdě v kopcovitém terénu na plný plyn, bude automaticky měrná spotřeba větší a výměna bude tedy automaticky převedena v kratším výměnném intervalu.

Kromě tohoto uvedeného sledování výměny oleje podle spotřeby paliva se používá i sledování podle odpracovaných motohodin motoru, ale na to je nejlepší přesný přístroj, který je napojen na motor, takže můžeme přesně sledovat, kolik nám motor odpracoval. Dále jsou ještě i jiné metody stavu opotřebení oleje, a to je tzv. rozborem oleje, existují už i malé přenosné přístroje, které jsou schopny provést analýzu oleje, ale tyto se využívají většinou u nákladních automobilů, kde je olejová náplň motoru objemnější a má to větší ekonomický význam. Ale i tak mohou být přínosem při nedostatku zkušeností, protože mohou přinejmenším odkrývat případy neúnosného překračování výměnných intervalů, ke kterým dochází z nedbalosti nebo z přehnané snahy po úspoře, ale vždy na úkor spolehlivosti a životnosti motoru.

Zdroj: internet a odorná literatura
Upravil: Tomáš Győry